Václav Velát

snad ne zbytečný na této planetě

 
​Tak ještě jednou. Proč psáti tyto stránky? K čemu jsou? Co vím o tom já sám? Na předcházející stránce jsem si vypůjčil úvod G. Flauberta z kniha Paměti Bláznovy. Budu si s dovolením zde půjčovat citáty z různých knih. Jsou to citáty, které mne zaujaly kdysi. Kdysi dávno. V pravěku, téměř.

Ano, alzhaimer přichází, je třeba si udělat pořádek. Nejdříve jsem si chtěl udělat pořádek, přepsat si deníky, které jsem si psal na začátku cestování a některé z nich poztrácel. Uchovat fotografie a vzpomínky z mých cest. Připomenout si zážitky a možná se o ně podělit s vámi. Některé fotografie mám ještě skutečné, v krabicích a v albech. Ale většina fotografií, kdesi virtuálně uložena…, to je příliš nebezpečné. V roce 2014 mi v Casablance ukradli notebook a s ním i všechny fotky z let 2005-2014. Některé jsem zkopíroval z facebooku, některé z DVD disků, které jsme si na začátku cest s Tomášem nechali dělat. Mnohé z nich mi však chybí.

Ano, původně to neměla být kniha ani zábavná, ani poučná. Ani o blechách a ani o železnicích. A neměla být ani o Bohu a ani o ďáblu. Měla to být čistě sbírka mých vzpomínek a fotografii. Jak jsem se však snažil si vzpomenout na některé cesty, putování a připomenout si zajímavé zážitky které mne na cestách potkali, začal jsem se do toho nějak zaplétat a samotného mne překvapily některá fakta a skutečnosti ke kterým jsem za pomoci Googlu a Wikipedie došel. Tak jsem si je dovolil poznamenat zde rovněž. Na mnoho zážitků jsem již zapomněl a probíráním se starými fotkami mi opět vyvstali v hlavě. Nevím, pro koho tuto knihu píši, kdo to všechno bude číst, a tak ani nevím co tam všechno napíšu. Uvidíme. Možná kamarádi a přátelé mi připomenou nějaké zážitky, které se mi podaří sem doplnit.